Ochrana zvířat a koní
Při posuzování chování lidí ke koním či ke způsobu jejich ošetřování a tréninku je třeba rozlišovat, kdy se jedná o týrání nebo naopak nezdravé rozmazlování, a kdy o správný trénink a uplatňování důslednosti ve výchově koní. Toto dobře rozlišit je někdy stejně těžké, jako dobře posoudit drezůrní úlohu...
Většina lidí považuje za samozřejmé, že se musí o příslušníky své rodiny starat, a to nejenom o lidi, ale i o zvířata, včetně koní. Výjimky, bohužel, potvrzují pravidlo.
A tak na základě existence četných výjimek vzniklo hnutí a později i organizace, které se starají o ochranu přírody, zvířat a koní. V České republice existuje při Ministerstvu zemědělství v Praze na Tišnově Ústřední komise na ochranu zvířat (ÚKOZ MZe ČR). Tajemníkem této komise je ing. Zdeněk Burda, CSc.
Zákonodárství
Česká republika se v 90. letech podpisy zákoně na ochranu zvířat přihlásila k celosvětovému pokrokovému trendu v této oblasti. V dřívější době zde existovaly zákony, které vymezovaly pojmy a postupy spíše v oblasti zootechnické, veterinární a plemenářsko-šlechtitelské.
S rokem 1992 přišlo schválení zákona na ochranu zvířat proti týrání a to pod číslem 246/1992 Sb.
Tento zákon osvětluje, co se za týrání zvířat považuje, jaké skupiny zvířat jsou tímto zákonem ošetřeny, jaké existují orgány ochrany zvířat a jakým způsobem se řeší správní delikty chovatelů a přestupky.
Česká republika v roce 1998 podepsala evropskou dohodu o ochraně zvířat pro hospodářské účely a k tomu dodatkový protokol o ochraně při mezinárodní přepravě zvířat (dohoda členských zemí). Tím se zavázala dodržovat evropské předpisy o ochraně zvířat během přepravy. Ústřední komise MZe k tomu navrhla - zcela logicky - aby zvířata určená na jatka byla porážena co nejblíže k místu chovu a dále byla dopravována jako potraviny. (Tato otázka byla v západní Evropě otevřena v souvislosti s onemocněním zvířat kulhavkou a slintavkou a přišlo se na to, že jsou živá zvířata zbytečně přepravována ze státu do státu jen proto, že zemědělci dostanou dotace za vyvezená živá zvířata).
Ústřední komise se zabývá čtyřmi okruhy a má ustaveny tedy i 4 výbory - pro ochranu hospodářských zvířat, volně žijících zvířat, pokusných zvířat a výbor pro zájmové chovy.
ÚK aktivně spolupracuje s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně a v případě některých nejasností konzultuje tyto záležitosti s tamními odborníky - hipiatry.
Doping
ÚK se zabývá i dopingem koní. V této oblasti opět spolupracuje nejvíce s VFU v Brně a k tomu s Jockey clubem ČR a s Českou klusáckou asociací.
Kontrola dopování koní není levná záležitost a ministerstvo zemědělství se prostřednictvím dotačních titulů finančně podílí na krytí nákladě spojených s chemickými rozbory vzorků.
Jockey club ČR má v tomto směru vypracovaná jasná závazná pravidla, která jsou všeobecně známá a respektovaná. Výsledky dopingových zkoušek zveřejňuje v Dostihovém věstníku.
Jinak kontrola dopinku je celosvětový obchod velkých rozměrů a pro laboratoře v Newmarketu či ve Frankfurtu n. M. je to podstatný zdroj příjmů.
Hipoterapie
Je další oblastí sledovanou ÚK. Ing. Z. Burda se sám aktivně zajímá o tuto oblast a tak zná řadu hiporehabilitačních středisek. V rámci dvou českých mistrovství republiky v paradrezúře byl i patronem těchto akcí.
Hipoterapie je zvláštní oblastí, která na jedné straně pomáhá postiženým lidem a na druhé straně bývá kritizována (především v zahraničí), že některé monotónní způsoby práce koní jsou pro ně týráním.
Nejen v hipoterapii, ale i na jízdárnách by se mělo všeobecně dbát na to, aby výcvik jezdců a koní probíhal vždy pod školeným odborným dohledem a byl kompenzován dostatečným odpočinkem a zároveň pohybem koní na pastvě či ve výběhu.
Přeprava koní
Ústřední komise se zabývá i otázkou přepravy jatečních koní. V této oblasti je velmi aktivní organizace Společnost pro zvířata, která vyzývá ke spolupráci nejen ÚK ale i státní veterinární správu a všechny organizace, které by mohly pozitivně ovlivnit zlepšení přepravy zvířat určených na porážku.
Dle sdělení ing. Z. Burdy, CSc. naší republikou neprojíždí tolik transportů, jako například přes Slovensko. Tranzitním účelům slouží zpravidla silnice na severní Moravě, když jsou koně z Litvy či z Polska přepravováni na jih do Itálie. Drastické případy týrání při přepravě se u nás nedějí v takové míře jako v jiných zemích, ale přesto nesmíme být v těchto záležitostech lhostejní a je třeba aktivně dávat najevo svůj nesouhlas s dlouhotrvající přepravou jatečných zvířat a koní především a to ÚK v rámci svých možností činí.
Chov a držení koní
Každý chovatel či majitel zvířat je povinen o tato zvířata správně pečovat, zajistit jim vhodné ustájení, krmení a napájení. Rovněž se předpokládá, že bude se zvířaty rozumně zacházeno.
Obce by měly vést jednotnou evidenci všech zvířat, včetně koní. Co se týká případů týrání zvířat, platí všeobecně tři možnosti podání stížností. Ten, kdo má pocit, že jsou zvířata, a v našem případě především koně týráni, může tyto skutečnosti oznámit:
- na okresní veterinární správu
- na obecní nebo městský úřad
- na policii
Výše zmíněné organizace jsou po nahlášení případu povinny záležitost prošetřit a vyvodit z toho důsledky - napomenutí, pokutu nebo odebrání zvířat.
Velmi důležité pro zdárné vyšetření případu je osobní statečnost lidí, kteří na špatné zacházení či držení zvířat poukáží a jsou ochotní svědčit. Mnohdy se totiž jedná o sousedy, o vlivné či jinak silné osoby v místě bydliště, a protože řada lidí nerada přichází do konfliktu se svým okolím, nechávají raději případ běžet dál. Nenarušené mezilidské vztahy jsou jim bližší než rozhádaní sousedé. Z morálního hlediska jsou v tomto směru pokrokovější mladí lidé, kteří se nebojí poukázat na špatný stav věcí a jsou odhodlanější nést případnou neoblibu u zažalovaných osob a jejich rodinných příslušníků.
Správní delikty chovatelů
Správního deliktu na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí chovatel, který
- ztěžuje nebo maří výkon dozoru, prováděného příslušným orgánem ochrany zvířat
- poruší jinou povinnost, stanovenou chovateli tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy, vydanými na jeho základě.
Za porušení povinnosti podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 50 000 Kč a za opětovné porušení povinnosti, uvedené v odstavci 1 pokuta do výše 200 000 Kč. Opětovným porušením povinnosti se rozumí porušení povinnosti, jehož se chovatel dopustil v době do 1 roku od předchozího porušení povinnosti uvedené v odstavci 1, za něž mu byla uložena pokuta.
Při stanovení pokuty se přihlédne zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
Pokutu lze chovateli uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán ochrany zvířat zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Výnos pokut je příjmem obcí.
Zdroj: S.O.S život pro koně
Komentáře
Přehled komentářů
No samozrejme, toto tu je v jednom kuse. Ľudia už nevedia čo písať, a tak píšu o háklivej téme všetkých blogov - o týraní zvierat. No lebo povedzte, to týranie zvierat, nie je to proste desne strašné ??
P.S. nemám nič proti týmto adresám ;)
Ellis
(Yuzík, 12. 3. 2007 19:12)Jsi pěkně blbá, dívala jsem se na ty tvoje stránky a koně jsou zkopírovaní odsud!!!!!!! Lhářko, vůbec jsi nekopírovala, že ne?!!!!
Inzerce sorry
(Ellis, 11. 3. 2007 18:17)Promin ale musím tady napsat můj blogísek http://ochrana-zviratkum.blog.cz znám jednu paní a je to moje kamrádka pracuje v jedné nadaci kterém je proti trápění koní psů a různých zvířát a s ní jsem ten blogís založila a tak se na náš blogís prosím podívejte jo a toje stájka mne moc inspirovalka takže jsem k mému blogísu také jednu zařídila ale nekopírovala jsem web stránku najdete na mím blogísu
Zase ?
(Anonym, 6. 5. 2012 18:45)